Úvod do jógy
Jóga je přepis slova „jóga“, které znamená „jho“, a odkazuje na použití jha jako zemědělského nástroje ke spojení dvou krav k orbě půdy a k pohánění otroků a koní. Když jsou dvě krávy spojeny jhem k orbě půdy, musí se pohybovat v souladu a být harmonické a sjednocené, jinak nebudou schopny pracovat. Znamená to „spojení, kombinace, harmonie“ a později se to rozšiřuje na „metodu propojování a rozšiřování spirituality“, tedy k soustředění pozornosti lidí a jejímu vedení, používání a realizaci.
Před tisíci lety v Indii, ve snaze o dosažení nejvyššího stavu harmonie mezi člověkem a přírodou, mniši často žili v ústraní v pralese a meditovali. Po dlouhém období prostého života si mniši pozorováním organismů uvědomili mnoho přírodních zákonů a poté tyto zákony přežití organismů aplikovali na lidi, přičemž postupně vnímali jemné změny v těle. V důsledku toho se lidé naučili komunikovat se svým tělem, a tak se naučili svá těla zkoumat a začali si udržovat a regulovat své zdraví, stejně jako instinkt léčit nemoci a bolesti. Po tisících let výzkumu a shrnutí se postupně vyvinul soubor teoreticky ucelených, přesných a praktických systémů zdraví a fitness, kterým je jóga.
Obrázky moderních jh
Jóga, která se v posledních letech stala populární a žádanou v mnoha různých částech světa, není jen populárním nebo trendy fitness cvičením. Jóga je velmi starobylá metoda praktikování energetického poznání, která kombinuje filozofii, vědu a umění. Základy jógy jsou postaveny na starověké indické filozofii. Po tisíciletí se psychologické, fyziologické a duchovní zásady staly důležitou součástí indické kultury. Starověcí věřící v jógu vyvinuli systém jógy, protože pevně věřili, že cvičením těla a regulací dýchání mohou ovládat mysl a emoce a udržovat si zdravé tělo navždy.
Účelem jógy je dosáhnout harmonie mezi tělem, myslí a přírodou, a rozvíjet tak lidský potenciál, moudrost a spiritualitu. Jednoduše řečeno, jóga je fyziologický dynamický pohyb a duchovní praxe a zároveň životní filozofie uplatňovaná v každodenním životě. Cílem jógové praxe je dosáhnout dobrého porozumění a regulace vlastní mysli a seznámení se s fyzickými smysly a jejich ovládnutí.
Počátky jógy
Původ jógy lze vysledovat až do starověké indické civilizace. Ve starověké Indii byla před 5 000 lety nazývána „pokladem světa“. Má silný sklon k mystickému myšlení a většina z ní se předává z mistra na žáka ve formě ústních formulí. První jogíni byli všichni inteligentní vědci, kteří po celý rok vyzývali přírodu na úpatí zasněžených Himálají. Aby člověk žil dlouhý a zdravý život, musí čelit „nemoci“, „smrti“, „tělu“, „duši“ a vztahu mezi člověkem a vesmírem. To jsou otázky, které jogíni studují po staletí.
Jóga vznikla v podhůří Himálaje v severní Indii. Současní filozofičtí badatelé a učenci jógy si na základě výzkumů a legend představili a popsali původ jógy: Na jedné straně Himálaje se nachází 8 000 metrů vysoká hora Svatá Matka, kde žije mnoho poustevníků, kteří praktikují meditaci a strádání, a mnozí z nich se stali svatými. V důsledku toho jim někteří lidé začali závidět a následovat je. Tito svatí předávali tajné metody praxe svým následovníkům ve formě ústních formulí a tito byli prvními jogíny. Když starověcí indičtí praktikující jógu praktikovali svá těla a mysli v přírodě, náhodou zjistili, že různá zvířata a rostliny se rodí se způsoby, jak se léčit, relaxovat, spát nebo zůstat vzhůru, a že se mohou přirozeně zotavit bez jakékoli léčby, když jsou nemocní.
Pečlivě pozorovali zvířata, aby zjistili, jak se přizpůsobují přirozenému životu, jak dýchají, jedí, vylučují, odpočívají, spí a efektivně překonávají nemoci. Pozorovali, napodobovali a osobně prožívali postoje zvířat v kombinaci se strukturou lidského těla a různými systémy a vytvořili řadu cvičebních systémů, které prospívají tělu i mysli, tj. ásan. Zároveň analyzovali, jak duch ovlivňuje zdraví, zkoumali způsoby ovládání mysli a hledali způsoby, jak dosáhnout harmonie mezi tělem, myslí a přírodou, a tím rozvíjet lidský potenciál, moudrost a spiritualitu. Toto je původ jógové meditace. Po více než 5 000 letech praxe prospívají léčebné metody, které jóga učí, generacím lidí.
Zpočátku jogíni praktikovali v jeskyních a hustých lesích v Himálaji a poté se rozšířili do chrámů a venkovských sídel. Když jogíni vstoupí do nejhlubší úrovně hluboké meditace, dosáhnou spojení individuálního vědomí a kosmického vědomí, probudí v sobě dřímající energii a získají osvícení a největší potěšení, čímž jóga získává silnou vitalitu a přitažlivost a postupně se šíří mezi obyčejnými lidmi v Indii.
Kolem roku 300 př. n. l. vytvořil velký indický mudrc Patandžalí Jógové sútry, na nichž se skutečně formovala indická jóga a praxe jógy byla formálně definována jako osmičlenný systém. Patandžalí je světec, který má pro jógu velký význam. Napsal Jógové sútry, které poskytly veškeré teorie a znalosti jógy. V tomto díle jóga poprvé vytvořila ucelený systém. Patandžalí je uctíván jako zakladatel indické jógy.
Archeologové objevili v povodí řeky Indus dobře zachovalou keramiku, na které je vyobrazena meditující postava jógy. Tato keramika je stará nejméně 5 000 let, což ukazuje, že historii jógy lze vysledovat až do ještě starší doby.
Védské protovédské období
Prvobitní období
Od roku 5000 př. n. l. do roku 3000 př. n. l. se indičtí praktikující učili jógu od zvířat v pralese. V údolí Wutong se jóga předávala převážně tajně. Po 1000 letech evoluce existovalo jen málo písemných záznamů a jóga se objevovala ve formě meditace, kontemplace a askeze. Jóga se v této době nazývala tantrická jóga. V období bez písemných záznamů se jóga postupně vyvinula z primitivního filozofického myšlení v metodu praxe, mezi níž byly meditace, kontemplace a askeze středem jógové praxe. Během období indické civilizace putovala po Zemi skupina domorodých obyvatel indického subkontinentu. Všechno jim dávalo nekonečnou inspiraci. Pořádali složité a slavnostní obřady a uctívali bohy, aby se ptali na pravdu života. Uctívání sexuální síly, zvláštních schopností a dlouhověkosti jsou charakteristickými znaky tantrické jógy. Jóga v tradičním smyslu je praxí pro vnitřní duši. Vývoj jógy byl vždy doprovázen historickým vývojem indických náboženství. Konotace jógy se s vývojem historie neustále vyvíjela a obohacovala.
Védské období
Prvotní koncept jógy se objevil v 15. až 8. století př. n. l. Invaze kočovných Árijců zhoršila úpadek původní indické civilizace a přinesla kulturu Brahmanů. Koncept jógy byl poprvé navržen v náboženské klasice „Védy“, která definovala jógu jako „zdrženlivost“ nebo „disciplínu“, ale bez pozic. V její poslední klasice byla jóga používána jako metoda sebeovládání a zahrnovala také určitý obsah kontroly dýchání. V té době ji vytvořili kněží, kteří věřili v Boha pro lepší zpěv. Cíl védské jógové praxe se začal přesouvat od převážně fyzické praxe k dosažení sebeosvobození k nábožensko-filozofickému vrcholu realizace jednoty Brahmanu a Átmanu.
Předklasický
Jóga se stává způsobem duchovní praxe
V šestém století př. n. l. se v Indii narodili dva velcí muži. Jeden je známý Buddha a druhý Mahávíra, zakladatel tradiční džinistické sekty v Indii. Buddhovo učení lze shrnout jako „Čtyři vznešené pravdy: utrpení, původ, ukončení a cesta“. Oba systémy Buddhova učení jsou široce známé celému světu. Jeden se nazývá „Vipassana“ a druhý „Samapatti“, který zahrnuje slavnou „Anapanasati“. Kromě toho Buddha stanovil základní rámec pro duchovní praxi zvaný „Osmidílná stezka“, v níž se „správné živobytí“ a „správné úsilí“ víceméně podobají pravidlům a píli v Rádža józe.
Socha Mahávíry, zakladatele džinismu v Indii
Buddhismus byl ve starověku velmi populární a buddhistické metody praxe založené na meditaci se rozšířily do většiny Asie. Buddhistická meditace se neomezovala pouze na určité mnichy a askety (sádhuy), ale praktikovali ji i mnozí laici. Díky širokému rozšíření buddhismu se meditace stala populární i v pevninské Indii. Později, od konce 10. století do začátku 13. století, vtrhli do Indie a usadili se tam turkičtí muslimové ze Střední Asie. Zasadili buddhismu těžkou ránu a donutili Indy konvertovat k islámu násilím a ekonomickými prostředky. Na začátku 13. století buddhismus v Indii vymíral. V Číně, Japonsku, Jižní Koreji a zemích jihovýchodní Asie se však buddhistická meditační tradice zachovala a rozvíjela.
V 6. století př. n. l. zavedl Buddha vipassanu, která v Indii zmizela ve 13. století. Muslimové vtrhli do Indie a vynutili si islám. V 8. až 5. století př. n. l. se v náboženských klasických Upanišadách žádná ásana, která by označovala obecnou metodu cvičení, jež by mohla zcela odstranit bolest, neobjevuje. Existují dvě populární školy jógy, a to: karma jóga a džňána jóga. Karma jóga klade důraz na náboženské rituály, zatímco džňána jóga se zaměřuje na studium a porozumění náboženským písmům. Obě metody praxe mohou lidem umožnit nakonec dosáhnout stavu osvobození.
Klasické období
5. století př. n. l. - 2. století n. l.: Objevují se důležité klasiky jógy
Od obecného záznamu Véd v roce 1500 př. n. l., přes jasné záznamy jógy v Upanišadách, až po vznik Bhagavadgíty, bylo dokončeno sjednocení jógové praxe a védántské filozofie, která hovořila hlavně o různých způsobech komunikace s božstvím a jejím obsahem byly Rádža jóga, Bhakti jóga, Karma jóga a Džňána jóga. Díky tomu se jóga, lidová duchovní praxe, stala ortodoxní, od důrazu na praxi k koexistenci chování, víry a poznání.
Kolem roku 300 př. n. l. vytvořil indický mudrc Patandžalí Jógové sútry, na nichž se indická jóga skutečně formovala, a praxe jógy byla formálně definována jako osmidílný systém. Patandžalí je uctíván jako zakladatel jógy. Jógové sútry hovoří o dosažení stavu rovnováhy těla, mysli a ducha prostřednictvím duchovního očištění a definují jógu jako způsob praxe, který potlačuje vrtkavost mysli. To znamená: vyvrcholení myšlenky Samkhya a teorie praxe jógové školy, striktní dodržování osmidílné metody k dosažení osvobození a návratu k pravému já. Osmidílná metoda zní: „Osm kroků k praktikování jógy; sebekázeň, píle, meditace, dýchání, ovládání smyslů, vytrvalost, meditace a samádhi.“ Je to střed Raja jógy a cesta k dosažení osvícení.
Postklasická hudba
2. století n. l. – 19. století n. l.: Rozkvět moderní jógy
Tantra, esoterické náboženství, které má hluboký vliv na moderní jógu, věří, že konečné svobody lze dosáhnout pouze přísnou askezí a meditací a že svobody lze nakonec dosáhnout uctíváním bohyně. Věří, že vše má relativitu a dualitu (dobro a zlo, horko a studené, jin a jang) a jediný způsob, jak se zbavit bolesti, je propojit a integrovat veškerou relativitu a dualitu v těle. Patanjali - ačkoli zdůrazňoval nutnost fyzického cvičení a očisty, věřil také, že lidské tělo je nečisté. Opravdu osvícený jogín se bude snažit zbavit společnosti davu, aby se vyhnul znečištění. Škola (tantrické) jógy si však lidského těla velmi váží, věří, že v lidském těle existuje Pán Šiva, a věří, že původem všech věcí v přírodě je sexuální síla, která se nachází pod páteří. Svět není iluzí, ale důkazem božství. Lidé se mohou k božství přiblížit prostřednictvím své zkušenosti se světem. Dávají přednost symbolickému spojení mužské a ženské energie. Spoléhají na obtížné jógové pozice, aby probudily ženskou sílu v těle, extrahovaly ji z těla a poté ji spojily s mužskou silou nacházející se na temeni hlavy. Ženy respektují více než kteréhokoli jogína.
Po Jóga sútrách je to postklasická jóga. Zahrnuje hlavně Jóga Upanišady, Tantru a Hatha jógu. Existuje 21 Jóga Upanišad. V těchto Upanišadách nejsou čisté poznání, uvažování a dokonce i meditace jedinými cestami k dosažení osvobození. Všechny potřebují dosáhnout stavu jednoty Brahmanu a Átmanu prostřednictvím fyziologické transformace a duchovního prožitku způsobeného technikami asketické praxe. Proto diety, abstinence, ásany, sedm čaker atd., v kombinaci s mantrami, cvičením rukou a těla...
Moderní doba
Jóga se rozvinula do bodu, kdy se stala široce rozšířenou metodou fyzického a duševního cvičení po celém světě. Rozšířila se z Indie do Evropy, Ameriky, Asie a Tichomoří, Afriky atd. a je vysoce respektována pro své zjevné účinky na zmírnění psychického stresu a péči o fyziologické zdraví. Zároveň se neustále vyvíjely různé jógové metody, jako je hot jóga, hatha jóga, hot jóga, zdravotní jóga atd., stejně jako některé vědy o managementu jógy. V moderní době existují i některé jógové osobnosti s velkým vlivem, jako například Iyengar, Swami Ramdev, Zhang Huilan atd. Je nepopiratelné, že dlouholetá jóga přitahuje stále větší pozornost lidí ze všech společenských vrstev.
Pokud máte jakékoli dotazy nebo se chcete dozvědět více,kontaktujte nás prosím
Čas zveřejnění: 25. prosince 2024
